|
Příklad užití termografie při diagnostice stavu obvodového pláště panelového objektu
Na snímku je zobrazen termogram typického výseku obvodového pláště. Ve střední části snímku jsou patrné výrazně teplejší místa v napojení HSV meziokenních vložek na parapetní panely, vysoká povrchová teplota v horní části meziokenní vložky indikuje pravděpodobnou trhlinu ve spáře mezi panely, kudy dochází k exfiltraci vnitřního vzduchu. Na snímku je patrná celkově vyšší teplota meziokenní vložky, která by mohla indikovat menší tloušťku tepelné izolace použitou v tomto dílci. V pravé horní části snímku je patrná výrazně zvýšená teplota pod okenním parapetem, zejména výrazná je pak část ve středu okna. Tato teplotní anomálie indikuje netěsnou připojovací spáru pod rámem okna. |
|||
|
Příklad užití termografie při diagnostice stavu obvodového pláště zděného objektu
Objekt bytového domu ze šedesátých let minulého století postavený zděnou technologií. Snímek zobrazuje typický výsek fasády v místě objektové dilatační spáry. V nadpraží oken jsou patrné typické projevy tepelných mostů překladů oken a věnců. V místě dilatační spáry je patrné nasávání chladného vzduchu v dolní části spáry (pod satelitem) a výdech již ohřátého vzduchu v hodní části dilatační spáry. |
|||
|
Příklad užití termografie při diagnostice příčiny vlhkostních poruch na vnitřní straně obvodové stěny
Panelový objekt postavený v druhé polovině osmdesátých let v konstrukční soustavě VVU-ETA. V bytě pod střechou docházelo v zimním období v blízkosti nadpraží oken k růstu plísní a k masivnímu vzniku vlhkých map. Měření bylo provedeno v zimním období při exteriérové teplot -15°C. Vnitřní vzduch v bytové jednotce měl teplotu cca +20°C a relativní vlhkost cca 50%. Poruchy se vyskytovaly ve většině místností kde navazoval strop na atiku, nejvýraznější projevy poruch byly v rohu ložnice, kde k boční stěně přiléhá lodžie. Termovizí byly zjištěny velmi nízké povrchové teploty, které se blížily k rosnému bodu. Jako příčinu vzniku poruchy lze předpokládat pravděpodobně chybu při montáži (pravděpodobně vylomení tepelné izolace a zalití prostoru zálivkovým betonem) zvýrazněnou exponovanější polohou detailu (roh ochlazovaný ze všech tří stran). Termovizní diagnostikou byly zjištěny i další nedostatky obdobného charakteru a vady v zabudování oken. |
|||
|
Příklad termografie šikmé střechy
Chybějící tepelný izolant na sádrokartonovém podhledu.
Pronikání chladného vzduchu do skladby střechy v místě napojení okapu a štítu. |
|||
|
Příklad užití termografie v kombinaci s podtlakem
Předmětem hodnocení byla šikmá střecha s osazeným střešním oknem. Na prvním snímku je termogram okna za běžných tlakových podmínek (vysoké teploty na ostění jsou způsobeny slunečním zářením). Druhý snímek zobrazuje termogram při podtlaku. Na snímku je patrné výrazné snížení povrchových teplot v ostění okna a zejména v připojovací spáře sádrokartonu a rámu okna. |
Termovizní měření
Pomocí termokamery je snímáno infračervené záření z povrchu sledovaného objektu, které je následně převedeno na viditelný obraz teplotního pole. Do objektivu kamery přichází záření ze tří zdrojů, a to záření z povrchu objektu snímaného, záření okolí odražené snímaným povrchem a záření prostředí mezi snímaným povrchem a kamerou. Pro omezení chyb, vzniklých absorpcí radiační energie vzduchem, pracují termokamery v omezeném pásmu vlnových délek, nejčastěji 8-14 µm, v oblasti tzv. „atmosférického okna“, kde jsou ztráty z absorpce relativně malé. Z hlediska fyziky radiace je většina běžných povrchů šedých, s emisivitou menší než 1. Materiály s černým povrchem mají vysokou emisivitu, materiály s lesklým povrchem naopak nízkou emisivitu. Většina matných povrchů v budovách má stupeň emisivity 0,9 až 0,95. Měření povrchů s extrémně nízkou emisivitou (lesklé kovy, sklo) je bez speciální úpravy touto metodou nevhodné.
Diagnostika staveb z exteriéru
Exteriérová sledování a měření staveb jsou zaměřena především na kontroly teplotních polí konstrukcí tvořících obálku budovy. Jedná se o konstrukce na hranici vnitřního prostředí a exteriéru, u nichž termovize rychle odhalí místa zvýšených tepelných ztrát. Lokalizují se tak především tepelné mosty a poruchy tepelných vazeb. Termografie podá rychlou informaci o celkovém stavu obvodového pláště a odhalí, které konstrukce se jeví jako nejvíce ztrátové vzhledem k hospodaření s teplem. Stejně tak může obecně ověřit účinnost provedených opatření ke snížení tepelných toků prostupem. Teplá místa pak reprezentují místa se zvýšeným tepelným tokem prostupem nebo konvekcí. Pomocí termovize lze tedy detekovat nejen tepelné mosty, ale také úniky teplého vnitřního vzduchu, které poukazují na nedostatky vzduchotěsnosti pláště budovy.
Termovizní sledování objektů ze strany exteriéru může sloužit:
- Ke kontrole tepelně technických vlastností prvků obvodového pláště před koupí objektu, před kolaudací u novostaveb, při kontrole kvality provedených prací při rekonstrukcích a zateplování budov.
- K lokalizaci vad a poruch v plášti budovy, sledování kontinuity konstrukce. Místa zvýšeného úniku tepla detekují jak nesprávně provedená místa obálky budovy, tak skryté závady pod omítkou (např. materiály odlišných tepelných vodivostí, dutiny, trhliny).
- Může být podkladem při rozhodovacím procesu jaká opatření budou nejvýhodnější ke snížení spotřeby tepla pro vytápění.
- K orientační kontrole vzduchotěsnosti budovy lokalizací netěsností pláště budovy, kterými uniká teplý vzduch.
Pro kvalitní vyhodnocení stavu je obvykle potřeba termovizní průzkum všech viditelných částí obvodového pláště a pořízení celkových pohledových snímků. Po lokalizaci míst zvýšených tepelných toků je zapotřebí jejich podrobnější termovizní sledování včetně kontroly povrchových teplot a pořízení termografických snímků. Vhodné je současné provádění fotodokumentace. Některé tyty termokamer umožní snímkování termovizní i fotografické, což výrazně usnadňuje práci při následném vyhodnocování. Některá detekovaná poruchová místa je vhodné ověřit i z interiérové strany. Komplexní vyhodnocení nelze následně provést pouze z několika málo snímků.
Diagnostika staveb z interiéru
Interiérová sledování staveb slouží opět ke kontrole tepelně technických vlastností obálky staveb, k lokalizaci vad a poruch v plášti budovy při návaznosti na termovizi z vnější strany. Vnitřní termovizní sledování může odhalit riziková místa s nízkou povrchovou teplotou, kde hrozí kondenzace vodních par a následný vznik plísní. Může odhalit místa s odlišným teplotním polem a odhalit skladby konstrukcí s odlišnými tepelně technickými vlastnostmi.
Termovizní sledování objektů ze strany interiéru slouží zejména:
- Ke kontrole tepelně technických vlastností prvků obvodového pláště před koupí objektu, před kolaudací u novostaveb, při kontrole kvality provedených prací při rekonstrukcích a zateplování budov.
- K lokalizaci vad a poruch v plášti budovy, sledování kontinuity konstrukce. Místa zvýšeného úniku tepla detekují jak nesprávně provedená místa obálky budovy, tak skryté závady pod omítkou (např. materiály odlišných tepelných vodivostí, dutiny, trhliny).
- Může být podkladem při rozhodovacím procesu jaká opatření budou nejvýhodnější ke snížení spotřeby tepla pro vytápění.
- K orientační kontrole vzduchotěsnosti budovy lokalizací netěsností pláště budovy, kterými proniká do objektu chladný vnější vzduch.
TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ PŘI PODTLAKU
V termovizní měření v kombinaci s Blower-Door testem umožňuje velmi podonou diagnostiku netěsností obvodového pláště. Nejprve se termovizní kamerou nasnímají konstrukce za přirozených podmínek, čímž se zjistí, v kterých částech se vyskytují případné teplotní anomálie. Následně se zařízením pro měření průvzdušnosti staveb (Blower-Door test) v interiéru vytvoří podtlak, při kterém dochází k nasávání chladného vzduchu netěsnostmi do interiéru. Tím se netěsnosti samé nebo jejich okolí výrazně ochladí. Po druhém měření termovizní kamerou se porovnáním s prvními termovizními snímky lokalizují netěsnosti.
|
POPTEJTE TERMOVIZNÍ DIAGNOSTIKU VAŠEHO DOMU Základním předpokladem měření je teplotní rozdíl mezi interiérem a exteriérem, minimálně je potřeba rozdíl cca 10°C, vhodnější je však teplotní rozdíl větší. Dále by měl být mezi interiérem a exteriérem ustálený teplotní tok, aby povrchové teploty nebyly odlivněny dynamickými změnami teplotního stavu konstrukcí. Optimální je tedy měření v ranních hodninách ještě před tím, než jsou vnější povrchy ovlivněny slunečním zářením. Dalším neméně důležitým předpokladem je počasí v době měření, například v mlze, dešti nebo při sněžení termokamera snímá kromě objektu i kapky vody nebo sněhové vločky a měření je tedy značně zkresleno. Z tohoto důvodu lze termovizní diagnostiku obvodových plášťů budov provádět převážně v zimním období. |
||
|
|